Veo 3.1: filmové záběry se zvukem z jednoho promptu

Prompt

Noc, malý stánek s ramen v úzké deštivé tokijské uličce osvětlené papírovými lampiony. Polodetail staršího kuchaře ramenu s bílou čelenkou za parujícím pultem. Nabere hustý vývar do misky, postaví ji před kameru, usměje se a teplým, drsným hlasem řekne: „Poslední miska dnešní noci. Sněz ji, dokud je horká.“ Pára stoupá v teplém světle lampionů, za ním tiše padá déšť. Filmový vzhled, mělká hloubka ostrosti, filmový look. Zvuk: jeho replika, déšť bubnující na markýzu, cinknutí misky o dřevo, tiché syčení, vzdálený hukot města, žádná hudba.

Prompt

Oživte tuto fotografii. Déšť stále padá a po loužích na dlažebních kostkách se šíří vlnky, žena s červeným deštníkem pomalu prochází kolem kavárny, číšník vychází ven a staví šálek na stůl pod markýzou, teplé světlo z okna jemně blikotá. Kamera pomalu a jemně najíždí ke kavárně. Zachovejte scénu, barvy a kompozici fotografie. Zvuk: stálý déšť na markýze, kroky na mokrém kameni, cinkání šálku a podšálku a slabá melodie akordeonu zevnitř.

Prompt

Animujte přechod z prvního snímku do posledního: akvarelová barva se sama rozlévá po tužkové skice, začíná na obloze a šíří se dolů přes hory, borovice a jezero, barvy se měkkými vlhkými tahy vsakují do papíru, dokud se neobjeví hotová malba. Papír i kamera zůstávají naprosto nehybné, pohled shora, jako časosběrný záznam stránky umělce. Zvuk: jemné tahy štětcem a kapání vody na papír, jemná klavírní melodie.

Prompt

Svislý akční klip, sledovací kamera z nízkého úhlu: skejťák v žluté mikině s kapucí se spouští do sluncem zalité betonové skate boule, projíždí podél zakřivené stěny, u hrany provede frontside air proti jasně modré obloze a hladce přistane, zatímco kamera prudce otáčí a sleduje. Odpolední slunce, dlouhé stíny, odlesk objektivu, energický styl sociálních médií. Zvuk: dunění koleček skateboardu na betonu, klapnutí ocasu o hranu, krátké povzbuzení kamarádů mimo záběr, hučící vítr.